Pane doktore, jak jste přišel na nápad založit společnost vyrábějící počítače určené k plánování rodičovství?

Začalo to – jak tomu často bývá – nespokojeností se současnou situací. Moje žena trpěla při užívání hormonálních tablet výraznými nežádoucími účinky. A v okruhu našich přátel rozhodně nebyla jediná! Navíc pro mě jako pro muže byla představa, že je organismus mé partnerky mnoho let ovlivňován hormony, velmi nepříjemná. Spirálu rovněž nepovažuji za ideální řešení a prezervativy podle mého názoru neodpovídají požadavkům moderní ochrany. Myšlenka vymyslet něco nového byla tedy pouze logickým důsledkem těchto úvah.

Jaké překážky jste musel překonávat?

Překážky jsou především v nás samých, tedy v omezujících myšlenkách vycházejících z naší hlavy. Před dvaceti lety se prosadila informace o pilulce, coby spolehlivé antikoncepci. Pilulka se stala v podstatě synonymem antikoncepce. Přirozené metody byly v té samé době naopak popisovány jako velmi nespolehlivé. Informace o změnách teplot v průběhu cyklu dávno existovaly, bylo však potřeba narušit zaběhnuté myšlení a prosadit nové možnosti.

Jak se podařilo vaší společnosti tuto myšlenku převést do reality?

V té době jsem se již mnoho let zabýval produktovými portfolii v podnikání. Uvědomoval jsem si, jak velký význam mají při vývoji nového produktu asociace spojované s daným výrobkem. Šlo nám tedy o to, představit produkt, který by se stal synonymem přirozeného plánování rodičovství – počítač přesně sledující cyklus ženy. Jakmile jsem si byl touto myšlenkou jist, dal jsem dohromady programátory, lidi s odpovídajícím technickým know-how a designéry. Samozřejmě jsme od počátku vývoje počítačů spolupracovali i s lékaři. Už v roce 1988 jsme ve Vídni na kongresu o přirozeném plánování rodičovství navázali kontakt s profesorem Freundlem z Düsseldorfu a s jeho kolegy, kteří nezávisle testovali spolehlivost přístrojů, a to včetně stanovení Pearl Indexu.

Můžete popsat, jak se vyvíjela situace po uvedení prvních přístrojů na trh?

V průběhu prvních let počítače objednávali především muži. Nechci zde příliš spekulovat o tom proč, jednou z možností je, že v té době měli muži k počítačům obecně snadnější přístup. V každém případě to byli právě muži, kdo s námi po telefonu diskutovali o technických otázkách. Dnes díky každodennímu kontaktu s uživatelkami minipočítačů víme, že pro ně naše přístroje představují mnohem více než metodu přirozeného plánování rodičovství – naše počítače především vyjadřují sebejisté, suverénní a uvědomělé zacházení s vlastním tělem, bezpečná ochrana je bonus navíc.

Je pro ženy důležité, že se naučí chápat vlastní cyklus, což jim následně umožní i lépe plánovat početí dítěte?

Rozhodně. Metoda měření teploty je geniální právě při určování uvolnění vajíčka. Odpovídající hormony vyvolávají jasné teplotní změny vedoucí k uvolnění vajíčka a tím umožňují i plánování těhotenství. Dnes již navíc máme databázi tisíců a tisíců cyklů, takže můžeme – k velké spokojenosti našich zákaznic – neustále vylepšovat softwarové vybavení našich přístrojů.

Jak reagují na inteligentní minipočítače mladé ženy?

Od doby, kdy byla pilulka jediným synonymem spolehlivé antikoncepce, se mnohé změnilo. Sílí diskuse o roli ženy v partnerském vztahu. Atraktivnost pilulky spočívá mimo jiné v neustálé “dostupnosti” ženy. Již to samo o sobě je velmi sporné, a navíc za to ženy platí poměrně vysokou daň v podobě výrazných nežádoucích účinků. Mnohé mladé ženy dnes již s pilulkami vůbec nechtějí začínat. Naše přístroje jdou navíc s dobou – jsou skladné, poradí si s probdělými nocemi nebo časovým posunem – prostě odpovídají (a to zcela bez vedlejších účinků) potřebám a nárokům dnešních žen.

Jaké je vaše přání do budoucnosti?

Potěšilo by mě, pokud by o našich počítačích hovořili lékaři jako o jedné z možností antikoncepce tak, jako běžně hovoří o hormonech, spirálách, antikoncepčních injekcích atd.